Historie a vývoj sboru byli poprvé sepsány a publikovány při příležitosti 150. výročí založení sboru v roce 2019.  Cílem bylo zaznamenat v jednom celku nejvýznamnější události a seznámit širokou veřejnost s historií spolku. Také má všem hasičům a jejich příznivcům přiblížit záslužnou práci členů našeho sboru od jeho založení roku 1869 až po současnost. Má být vzpomínkou na zakládající členy sboru a zároveň poděkováním všem, kteří po celá léta ve sboru pracovali a stále pracují a pokračují v záslužné práci předchozích generací, v práci svých otců, dědů a někdy i pradědů. Samotné sbírání podkladů bylo velmi těžké. Byli jsme odkázáni na velmi malé množství původních archiválií, články z dobového regionálního tisku a mnohdy pouze na paměti a vyprávění našich nejstarších členů.            Naše poděkování tak patří všem, kteří se na sepsání této historie sboru podíleli svým vyprávěním nebo poskytli různé historické fotografie a podklady.  Velké poděkování také patří panu Petrovi Krausemu za jeho pomoc ve vyhledávání historie a překlad článků a jiných písemností.

 

                                                                                                            Všem děkujeme                                                                                                              

Historie sboru 


     Dobrovolné hasičství, zejména na venkově, vždy patřilo, a dodnes patří, k hlavním složkám spolkového života, který se začal rozvíjet poté, kdy byly v roce 1852 ve Vídni vydány císařské organizační směrnice, které umožnili zakládání spolků. V celé oblasti Frýdlantska byl spolkový život organizován německou většinou. První německé sbory dobrovolných hasičů ve zdejší oblasti vznikly v druhé polovině devatenáctého století. Ke konci 19. století byl hasičský sbor již téměř v každé obci. Vzniklé sbory následně vytvořily vlastní tzv. Frýdlantskou župu, což byl dobrovolný organizační celek zahrnující postupně všechny sbory na Frýdlantsku. V roce 1878 vzniká v Čechách "Ústřední zemská hasičská jednota království Českého", jejímž členem se stala i župa Frýdlantská. Takto vzniklý centrální hasičský orgán sdružoval tehdy české i německé sbory bez rozdílu. V roce 1891 došlo v středním orgánu k rozkolu mezi českými a německými župami. Čeští zástupci následně z ústředního orgánu odešli a vytvořili si vlastní, který nazvali "Zemské ústředí hasičské jednoty království Českého". Německé sbory nezůstaly pozadu a pod názvem "Feuerwehr Landes Zentral Verband für Böhmen" si vytvořily svůj vlastní ústřední orgán. Vzhledem k používanému německému jazyku byla Frýdlantská župa členem německého ústředí. Obě vzniklá ústředí tak vedle sebe nezávisle pracovala prakticky až do konce 1. světové války.

Činnost do roku 1932

Sbor dobrovolných hasičů v Dolní Řasnici byl založen jako druhý nejstarší sbor ve Frýdlantském výběžku, kdy spolkové stanovy ze dne 1. srpna 1869 byly úředně schváleny obcí 18. května a státním zastupitelstvím uznány dne 2. listopadu téhož roku. Od jeho trvání poskytli hasiči obci a jejímu obyvatelstvu již mnohou nemalou službu. Založení spolku bylo pro celou obec pravé dobrodiní, protože přineslo nový způsob hašení ohně. 

Oheň byl odjakživa velkým nebezpečím pro lidská obydlí, obzvláště ve starší době, když domy byly ještě stavěny ze dřeva a veškeré zdroje světla a tepla tvořil otevřený oheň. To vedlo obyvatele měst a obcí k zavedení a zostření policejně-požárních opatření. Komíny měly být častěji prohlédnuty. V urbáři z roku 1763 je první kominík zmiňován až roku 1763. Nařízení z roku 1692 zavazoval majitele domů pro případy ohně udržovat v pohotovosti stále střešní žebříky, požární háky, bidla, sekerky a vědra na vodu. Majitel hořícího domu měl povinnost "Oheň ihned okřiknout", to znamená místní obyvatele křikem nebo jiným slyšitelným znamením o ohni spraviti a volat na pomoc. Kdo by oheň "zatajil", ten měl nejenom očekávat trest vězení; on musel krom toho ještě složit peněžní trest 10 kop.

Při vyskytujících se požárech byli postižení dříve vždy odkázáni jen na pomoc sousedů. Do zřízení hasičstva stala se pomocná služba podstatně lepší. Ke starému oheň hasícímu nářadí přibyly v průběhu času jednoduché ruční a tlakové stříkačky a jiné. Roku 1869 zřízené místní hasičstvo mělo k používání jen málo hasebních prostředků. Toto a jiné okolnosti způsobily, že se sdružení málem rozpadlo. Jen hrozba ohně a všeobecně užitečné působení spolku mu daly opět smysl. Majitel usedlosti Gustav Neumann z čp. 69 přinesl do něho nový život, rozvíjel horlivou činnost. Nové stanovy datované ze dne 1. května 1889 byly uznány jako odpovídající místním poměrům dne 18. května 1889. Hasičstvo čítalo roku 1882 již 113 členů. V roce 1889 stav členů dosáhl 158.

První hasičská zbrojnice byla obcí postavena již v roce 1855 a byly v ní uloženy tři stříkačky. Nedlouho po zbrojnici byla postavena stoupací věž. Tato hasičská zbrojnice byla zbourána po výstavbě nové budovy obecního domu spojené s hasičskou zbrojnicí. V roce 1889 disponovalo dobrovolné hasičstvo 2 stříkačkami (jedna vyrobena firmou Štěpánek a Co z Kostelce nad Labem), jedním rekvizitním vozem a jiným nutným hasebním nářadím.   


Seznam požárů v obci do roku 1940

1603                Shořely selské dvorce čp. 17 a čp. 50

1640-1643       Švédskými vojsky vypáleno mnoho domů - není známo kolik a které

1643                Shořelo hospodářství Jana Hübnera

1779                Shořel dům Antona Ressela čp. 54

1787                Do základů vyhořel obytný dům čp. 54 sedláka Johanna Christopha Ressela

1788                Shořely selské dvorce Antona Pohla čp. 58, Johanna Christopha Ressela čp. 59, Johanna  

                        Christopha Hockeborna čp. 61, dům a stodola sedláka Johanna Georga Linkeho čp. 130

1790                Požár ve výminku sedláka Johanna Georga Linkeho, který zničil stavení čp. 131 a 

                        přilehlou stodolu. Ve stodole tehdy uhořelo osm kusů hovězího dobytka.

1794                Zničil požár dům a kůlnu domkaře Gottfrieda Ressela čp. 123

1800               Do základu shořely hospodářské budovy sedláka Gottfrieda Ressela  a jeho syna 

                       Antona Ressela čp. 137. Obě usedlosti stály naproti faře. 

1815                 Vyhořel výminek  patřící k čp. 92 tesařského mistra Josefa Funkeho

1828                Vyhořel dům sedláka Antonína Ressela čp. 168

1837                Do základů vyhořel dům domkaře Františka Linkeho čp. 56

1850                Vyhořel statek Franze Luxe čp. 1. Oheň založil malý, pětiletý syn majitele, který si ve 

                        stodole udělal ohníček, aby si opekl jablka.

1869                Zničen ohněm výměnkářský dům a stodola sedláka Franze Ressela čp. 24. U ohně  

                        zasahovali stříkačky z Krásného Lesa, Horní Řasnice, Ludvíkova, Nového Města a  

                        Frýdlantu.

1871                 Po zásahu bleskem se vzňal a shořel hospodářský dvůr Floriana Neumanna

1873                Shořel obytný dům tesařského mistra Josefa Hübnera čp. 20

1877                Shořela stodola majitele statku Josefa Jomricha čp. 37; stodola, obytný dům čp. 91, 

                       výminek čp. 75  polního zahradníka Franze Ressela a sousední výminek a stodola 

                       Josefa Förstera z čp. 95.Budovy i jejich obsah shořely na popel. 

1878                Po zásahu bleskem shořela stodola, výminek i kůlna sedláka Františka Görlacha čp. 26

1880               Shořel obytný dům a stodola polního zahradníka Franze Ressela čp. 145

1884               Vyhořel dům Franze Lippacha čp. 266

1885               Shořely dřevěné dvorce sestávající z obytného domu, stájí, stodoly a kolny dědiců 

                       Františka Hanischa z čp. 109

1886               Po zásahu blesku shořel dům Antonína Ullricha čp. 169; po zásahu bleskem shořel 

                       obytný dům a stodola Antonína Prenzela čp. 170; po zásahu bleskem shořel dům 

                       Antonína Krauseho čp. 70

1888               Po zásahu bleskem shořel obytný dům dědiců Franze Ullricha z čp. 22; shořel obytný 

                       dům polního zahradníka Františka Ressela čp. 86

1889               Zpopelněna kolna Antonína Hausanna čp. 24

1892              Shořela stodola Franze Hockeborna z čp. 211

1893              Následkem zásahu bleskem shořel obytný dům sedláka Štefana Ressela č.p. 52 

1897              Shořel obytný dům domkaři Josefu Pelzovi čp. 108  

1898              Shořel obytný dům cestáře Josefa Ressela čp. 178

1900              Po úderu bleskem shořel dům a stodola Floriána Ressela čp. 103; shořel obytný dům 

                     Josefa Ladische čp. 253

1902             Shořel obytný dům Františka Hausmanna čp. 114; shořel obytný dům Františka Prenzela 

                     čp. 99

1903             Shořela stodola a krov domu Josefa Ressela čp. 82

1905            Shořel domeček na uhlí na nádraží patřící Florianu Neumannovi z čp. 123

1906            Vyhořel obytný dům Františka Kretschmera čp. 44

1907            Vyhořela stáj mlýna Josefa Hausmanna čp. 28

1908            Vyhořel seník sedláka Františka Ressela čp. 250

1909            Po zásahu bleskem shořela stodola a jatečný dům Františka Scholze čp. 96

1911              Založený oheň v domě Roberta Sommera čp. 46 - včasně uhašen; vyhořel obytný dům 

                    seřizovače Juliuse Neumanna čp. 105

1913             Vypukl požár na půdě obytného domu Josefa Wildnera čp. 160 - shořely krovy

1914             Následkem úderu blesku shořel obytný dům Vilhelma Hausmanna čp. 24

1915             Shořela stodola polního zahradníka Josefa Ressela u čp. 74; shořel nově postavený dům 

                    polního zahradníka Ferdinanda Neumanna čp. 310

1916            Shořel dům Josefa Hermanna čp. 23; shořel hostinec "U Řasnického údolí" patřící Štefanu 

                   Resselovi; po zásahu blesku shořela stodola tehdy ještě v ruském zajetí žijícího 

                   zemědělce Wilhelma Ressela z čp. 89 a téhož dne také po zásahu bleskem shořel krov 

                   dvorní budovy Josefa Jomricha čp. 37

1919            Vyhořel obytný dům v Rusku nezvěstného domkaře Antona Elstnera čp. 199

1924           Shořel krov domu Anny Richterové čp. 147 - oheň včas uhašen

1925           Shořel kostní mlýn P. Neumanna

1926           Následkem úderu bleskem shořela stodola Terezie Premzelové čp. 170

1927           Shořela stodola sedláka Josefa Mietheo čp. 50

1929           Vyhořela stodola místního policisty Františka Linkeho čp. 75; shořela nově vystavěná 

                   nemovitost Adolfa Wöhla čp. 119

1930          Shořela střecha obytného domu čp. 293 patřícího k Modelově cihelně; vyhořela stodola 

                  domu čp. 240 Josefa Appelta z čp. 200

1931           Shořela stodola, dům a kůlna zedníka Juliuse Zinglera čp. 200; shořela stodola patřící firmě 

                 Josefa Purma včetně inventáře

1932         Shořel dům s přistavěnou malou stodolou Emila Förstera čp. 128; shořela Rudolfu 

                 Neumannovi pronajatá stodola a kůlna zemědělce Rudolfa Birnbauma z čp. 131 a 15m 

                 vzdálený obytný dům čp. 195 firmy Josefa Ressela

                                                                     Hasičská zbrojnice čp. 312 v roce 1927


Jaký měli stejnokroj hasiči z Dolní Řasnice není známo. Od samého počátku dobrovolných hasičských sborů, od roku 1864, začali jejich členové používat kroj a odznaky, což mělo dokazovat příslušnost ke sboru. Tyto první hasičské sbory se však vyvíjely a fungovaly samostatně, navzájem mezi nimi nebyl styk ani neexistovala jednotná pravidla. Logicky tak i vznikly velké rozdíly mezi kroji jednotlivých sborů.

Těmto prvním sborům sloužily za vzor zejména uniformy obecní či státní policie, režné kalhoty a černé blůzy s pletenými spoji. Po způsobu vojenském byly označovány hodnosti, jednak hvězdičkami na límci, později pletenci na levém rukávu. Za vzor sloužil též mnohde střih stejnokroje pražského městského hasičského sboru s blůzou tmavomodré či tmavozelené barvy a soukenným hodnostním označením tvořeným červenými, stříbrnými i zlatými granáty, zlaté porty na límcích, rukávech i kalhotách a zlaté i stříbrné náprsní šňůry.

Postupně prošly hasičské kroje a stejnokroje složitým historickým vývojem.  V zásadě lze stejnokroje rozdělit do dvou kategorií a to na pracovní (služební) a vycházkové (slavnostní).

Na hasičském sjezdu konaném v Praze v roce 1891 bylo možno vidět mnoho odlišností a zvláštností jednotlivých stejnokrojů. Na základě mnoha rozdílů byla v témže roce v rámci nedávno vzniklé České ústřední hasičské jednoty zřízena technická komise, jež měla na starosti právě otázku jednotného stejnokroje pro dobrovolné hasičstvo. Však ještě před samotným založením ústřední české jednoty a tedy i sjednocením hasičstva, bylo v roce 1884 přijato rozhodnutí o hodnostním odznaku, čímž dostal hasičský stejnokroj první jednotný a ucelený ráz.

Následným stejnokrojovým předpisem z roku 1894 byly zavedeny jednotné hasičské stejnokroje a současně byl navržen hasičský župní znak. Základem slavnostního stejnokroje se stala modrá čamara - přiléhající kabát jako výraz národního uvědomění českých sborů, s ležatým přeloženým límcem a zapínáním na pět dvojitých čamarových poutek. Kalhoty byly v barvě čamary nebo černé. Čapka byla z tmavomodrého sukna. Postupně tak docházelo k odlišování hasičských stejnokrojů od vojenského. Oproti tomu byl služební stejnokroj z hrubší tmavomodré vlněné látky nebo dvojitého režného plátna přirozené šedé nebo bělavé barvy. Hodnosti byly vyznačeny pletenci (čamarovými pletenkami) na levém rameni.

Po vzniku Svazu dobrovolných hasičů v roce 1919 byly schváleny stanovy, jež obsahovaly i zavedení skutečně shodného stejnokroje ve všech jednotách. V rámci zjednodušení hasičského vycházkového stejnokroje z něj byly odstraněny náramenní pletence, čímž se tento hasičský stejnokroj stal více podobným kroji poštovních a železničních zaměstnanců téže barvy. Hodnosti byly vyznačovány na levém rukávu. Technická komise proto řešila novou úpravu stejnokrojů a hodností, ve které měla být zohledněna finanční nákladnost a účelnost této úpravy za současného ponechání dosavadního rázu stejnokroje.

Výsledkem bylo schválení nového stejnokrojového předpisu v roce 1927, jenž rozděloval hasičské funkcionáře podle barevných doplňků stejnokroje do tří skupin.

Červená (karmazínová) byla určena pro členy a činovníky sboru, bílá (stříbřitá) pro činovníky žup a žlutá (zlatavá) pro činovníky zemských svazů a Svazu dobrovolného hasičstva. Blůza měla límec opatřený trojúhelníkovými výložkami dle vojenského vzoru (členové a techničtí činovníci červené karmazínové, správní činovníci světlošedé) s malým hasičským odznakem tvořeným dvěma zkříženými sekerkami a přilbicí ze žlutého kovu, přičemž župní činovníci měli lemování výložek sutaškou bílé a zemští činovníci žluté barvy. Čapka byla výrobkem dle francouzského vzoru, nesla znak svazu, barevné poutko a 1-3 barevné šňůrky podle funkčního zařazení. Co se týče distinkcí, na místo dosavadního označování činovníků pletenci na levém rameni a rukávu, bylo opět zavedeno označování náramenními spoji v příslušné barvě (1-3 pletence + 1-2 osmičky). Součástí vycházkového stejnokroje byl i vycházkový pás (červenobílá pruhovaná stuha) a spona se znakem svazu. 

I přesto že stejnokrojové jednotě byl kladen velký důraz, ještě ani v roce 1934 jí v rámci celé organizace nebylo dosaženo. Povinné zavedení jednotného vycházkového stejnokroje mělo platit od roku 1938. Tento nově zavedený a přeměněný vycházkový stejnokroj měl platit pro všechny zemské jednoty v republice, odlišoval se ramenními odznaky se zemským znakem a též číslem okresní jednoty na náramenících blůz. Blůza byla z tmavomodrého sukna s náramenními pásky červeně lemovanými a s výložkami na límci. Kalhoty a plášť měly být v barvě černé, kalhoty s postranní lemovkou (lampasem) šarlatově červené barvy. Změnit se mělo i hodnostní označení, k čemuž byly zvoleny tradiční granátky ve dvou různých velikostech komponované v růžici. Granátky byly umístěny na červených výložkách blůzy na límci podobně jako u policie. Sboroví lékaři měli výložky černé s červeným lemováním jako vojenské zdravotnictvo. Pásek byl tmavomodrý se zlatými a červenými protkanými proužky. Mělo též dojít ke změně čapky a to z francouzského vzoru na vojenskou brigadýrku s odznakem a podbradníkem ze dvou spletených šňůr.

Pracovní stejnokroje byly zpočátku šedivé a bělavé režné barvy, postupně byly rozdíly mezi jednotlivými sbory též ujednoceny a takto byly používány až do roku 1939, kdy došlo k výrazným změnám a jejich barva se změnila na zelenou (khaki).


Rok 1869

Zkušenosti, že hasičské jednotky mají pro každou obec vysoký význam a příklady z Frýdlantu, kde již organizovaný hasičský sbor vznikl a Nového Města, kde byl jeho vznik už v chodu, donutil úzký okruh mužů z Dolní Řasnice a sousedního Krásného Lesa začátkem ledna 1869 společně zasednout a zapřemýšlet, jaký způsob organizace by se nejvíce pro obě spojené obce hodil. Ze začátku určitě nešlo o to mít plně funkční organizovaný sbor podle městských modelů. Šlo spíš o to, jak se přizpůsobit obecním podmínkám a jak pozvednout úroveň poměrně zanedbaného hasičství důslednou údržbou stávajících zařízení a zacvičením dobrovolníků a jejich smysluplným nasazením. Vliv a důvěryhodnost těchto mužů zajišťovala úspěch jejich záměru. 

V neděli 13. června se konal společenský ples, jehož výtěžek byl použit pro nákup hasičského vybavení a nářadí.

Stanovy mají dataci 1. srpna 1869. Tyto byly obcí úředně schváleny 18. května a státním zastupitelstvem uznány 2. listopadu téhož roku.

V dobách svých začátků neměli dobrovolní hasiči v Dolní Řasnici příliš vybavení a prostředků. A tak nejen díky těmto okolnostem nadšení pro věc postupně upadalo a sbor nějaký čas nevyvíjel žádnou činnost. Až další velký požár toto nadšení pro sbor a hasičství opět obnovil. Hospodář Gustav Neumann z čp. 69 přinesl oživení činnosti a sbor nově zorganizoval. Ve svém vlastním zájmu se nově vzniklé sbory stávaly členem Okresní hasičské jednoty Frýdlantského okresu. Tím měly zajištěný přístup k novějším informacím, byla prováděna cvičení a samaritární dny. 

Rok 1878

V neděli 28. června se od 14 hodin odpoledne měl konat na Humrichu koncert a přednáška organizovaná hasiči Dolní Řasnice. Ve večerních hodinách pak taneční zábava. K tanci hrála kapela pod vedením Antona Kratzera. V případě nepříznivého počasí se vše přesouvalo na sál hostince Eduarda Scholze.

Roku 1881 na schůzi výboru Okresního hasičského svazu Frýdlant konané 28. srpna byl sbor Dolní Řasnice společně se sbory Oldřichova, Heřmanic, Horní Řasnice, továrních hasičů z Jindřichovic, Ludvíkova, Višňové, Bulovky, Mníšku a továrních hasičů z Dětřichova přijat za člena svazu. 

V neděli 9. října 1881 se ve Frýdlantě konal první Delegační sjezd Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant, Sjezdu se účastnilo pouze 52 delegátů hasičů Horní Řasnice, Višňové, Bulovky, Oldřichova, Dětřichova (obce i továrny), Mníšku, Frýdlantu, Hejnic, továrních z Jindřichovic, Heřmanic, Kunratic, Nového Města (města i továrny), Ludvíkova, Horního Posmědaví, Větrova, Dolní Řasnice a krásného Lesa. Schůzi sborů vedl velitel svazu Edmund Klinger. Jelikož se jednalo o první sjezd, byly řešeny převážně organizační věci a financování. Bylo zvoleno i místo konání dalšího sjezdu. Volba padla na Hejnice. Po skončení zasedání se delegáti sešli u jednoduchého oběda. Odpoledne ve 14 hodin se na náměstí konalo ukázkové cvičení městského frýdlantského sboru a školní cvičení jednotek lezců výše jmenovaných sborů. To probíhalo pod vedením Franze Lischky. Na konci cvičení byli dva hasiči za své zásluhy u nedávného požáru komína oceněni 1 dukátem.

Roku 1882 už čítali hasiči 113 členů.

Rok 1884

Dolnořasničtí hasiči bojovali společně s okolními hasiči s požárem stodoly hospodářské usedlosti Josefa Beiera v Jindřichovicích. Stodola včetně uskladněné sklizně, několika vozů, zemědělské a hospodářské techniky zcela lehla popelem. Škoda byla značná. Budova byla pojištěna jen na 800 zlatých, což škodu ani z daleka pokryto. Technika ani další zařízení nebylo pojištěno vůbec. Příčina požáru nebyla známá.

V neděli 20. července dobrovolní hasiči z Hejnic slavili výročí svého založení. Hasiči z Dolní Řasnice se také této oslavy účastnili. Jeden z nejstarších spolků Frýdlantského okresu se oslavy účastnil delegací 20 ze svých přibližně 150 členů. 

Rok 1885 

Na schůzi Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant konané 22. února ve Frýdlantě na sále Střeleckého domu byl Franz Ressel z Dolní Řasnice zvolen zástupcem velitele Svazu. Svoji funkci zastával do 21. února 1886.

V neděli 6. září se v Dolní Řasnici konal 5. Delegační sjezd Frýdlantského okresního hasičského svazu. Z tohoto důvodu obyvatelé obce neváhali, a i ten nejmenší domek ozdobili věnci, květinami a vlaječkami. Příchozí spolky a delegace byly hostitelským spolkem kamarádsky přijaty. Do obce přišlo více jak 800 hasičů z blízka i z daleka.

Delegační schůze, která se konala v hostinci "U města Vídeň" čp. 96 se kromě 91 delegátů účastnili i zástupci vedení obce, zástupci spolků v obci, zástupci hasičů z Vratislavic a Zawidova. Schůzi zahájil velitel svazu Rössler v půl desáté přípitkem jeho milosti císaři. Z výroční zprávy vyplynulo, že svaz sdružuje k roku 1884 celkem 26 sborů se 2 345 muži. Za poslední rok došlo při výkonu služby k 6 nehodám hasičů. Ze svazu také jeden sbor vystoupil, čím svaz přišel i o svého zapisovatele Carla Tschackerta. Jeho práci přítomní uctili povstáním ze svých židlí. Po schválení revizní zprávy pokladny následovala už jen volba místa dalšího sjezdu. Vybrán byl Mníšek. Na závěr schůze poděkoval velitel svazu obci za uspořádání sjezdu a za přátelské přijetí a schůzi ukončil.

V odpoledních hodinách proběhlo na továrním zařízení a budovách firmy Josefa Ressela společné požární cvičení místních hasičů se sbory Horní Řasnice a Krásného Lesa. Po ukončení cvičení prošel obcí impozantní průvod všech zúčastněných hasičských sborů. Místní hasiči byli ženami a dívkami zasypáváni květinami a věnečky. Po rozpuštění průvodu následovalo přátelské posezení s hudbou a tancem, které udrželo účastníky pohromadě do pozdních večerních hodin, kdy se vydali na cesty k domovům. 

Rok 1888

Slavnosti 20. výročí založení dobrovolných hasičů ve Frýdlantě byly zahájeny podle programu. Slavnosti zahájilo v neděli 2. července 1888 plánované cvičení. Ve 14 hodin vyhlásila parní píšťala na objektu firmy EIsenschiml požární poplach. Předmětem nácviku bylo hašení požáru radnice. Během několika málo okamžiků byli hasiči na místě. Cvičení se účastnili hasiči Horní a Dolní Řasnice, Bulovky, Dětřichova, Habartic, Mníšku, Andělky, Hejnic, tovární hasiči Jindřichovic, Heřmanic, Kunratic, Lázní Libverda, Luhu, Raspenavy, Větrova, Krásného Lesa, Bílého Potoka, Višňové, Srbské a první Hornosmědavský sbor. Každý sbor s jednou stříkačkou. Z místních sborů byli na místě městští hasiči Frýdlant s 5 stříkačkami a 1 výsuvným žebříkem, Siegmundovi tovární hasiči se 2 stříkačkami a Rolffsovi hasiči s 1 stříkačkou. Mimo ně byli na místě přítomni zástupci hasičů z Chrastavy, Bogatyny a Zawidowa. O pořádek na místě a zajištění místa cvičení se staral frýdlantský Střelecký spolek. Cvičení sledovalo celé městské zastupitelstvo v čele se starostou Johannem Schlesingerem a zástupci všech místních spolků. Po skončení cvičení se spolky seřadily před radnicí na spodní straně náměstí. Tam měl velitel místních hasičů Johann Kraus delší proslov, ve kterém vyzdvihl záslužnou práci hasičů. Jednotlivé spolky defilovaly před zastupiteli města a zástupci spolků a odešli do zahrady Střeleckého domu, kde byl připraven koncert, který jednoduchou a nevlídným počasím ovlivněnou slavnost zakončil. 

Rok 1889

Dobrovolní hasiči oslavili dne 20. července své 20. výročí založení. Na programu byla mše, hasičské cvičení, slavnostní průvod obcí s proslovem, koncert a taneční zábava. 

Roku 1890 byl velitelem Franz Prenzel.

Rok 1892 

V neděli 14. srpna se sbor Dolnořasnických hasičů účastnil u příležitosti 12. Delegačního sjezdu Okresního hasičského svazu konaného v Horní Řasnici společného cvičení s továrním a obecním sborem Horní Řasnice, Jindřichovic a Srbské. 

                                                   Franz Prenzel - velitel spolku z roku 1890 


Rok 1895

O víkendu 27. a 28. července 1895 byla velitelem Zemského hasičského svazu Karlem Stanelem provedena inspekce sborů Frýdlantu, Nového Města, Raspenavy, Luhu, Lužce, Větrova, Dětřichova, Heřmanice, Kunratic, Ludvíkova, Jindřichovic a Dolní Řasnice. Velitel Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant provedl inspekci sborů Habartic, Hájů a Bulovky.

Rok 1896

V neděli 1. února pořádali hasiči Dolní Řasnice v hostinci "Zur grünen Laube" hasičský bál.

V neděli 31. května přišla za velitelem Okresního hasičského svazu okresu Frýdlant Antonem Rösslerem delegace hasičů z Dolní Řasnice a předala mu diplom za zásluhy o založení jejich sboru. Zároveň byl jmenován i jejich čestným členem.

V neděli 2. srpna oslavil spolek 25. výročí založení.

V neděli 26. prosince se konala výroční schůze sboru. Po uvítání velitelem byly přečteny zprávy jednotlivých oddílů. Z nich vyplynulo, že k ohni byl sbor povolán v posledním roce pouze jednou, a to do Bulovky. Za poslední rok sbor konal 4 školní a 3 hlavní cvičení, 3 valné hromady (z nichž jedna byla mimořádná) a 6 schůzí velitelů. Ve stavu měl sbor 190 členů. Členskou základnou tak byl nejsilnější v okrese. Sbor měl 7 čestných členů. Pro příští rok uvažoval sbor o založení samaritní jednotky, do níž se už přihlásilo 7 dobrovolníků.

Rok 1897

V sobotu 30. ledna se konal bál pořádaný sborem Dolní Řasnice.

V neděli 24. října se na krejčamu v Krásném Lese uskutečnilo společné závěrečné cvičení sborů Dolní Řasnice a Krásného Lesa.

Roku 1899 se náš spolek u příležitosti 19. Delegačního sjezdu Okresního hasičského svazu konaného v neděli 23. července v Krásném Lese účastnil společného cvičení s místním sborem. 

Rok 1902

V sobotu 11. ledna konal sbor na sále hostince Heinricha Ressela svůj ples. Ples se však z důvodu špatného počasí netěšil velké návštěvnosti. Příjmy se nechaly hodnotit jako velmi slabé, ale tento nedostatek byl do značné míry vykompenzován štědrými příspěvky čestných hostí.

Roku 1904 bylo z vypsaných sbírek doplněno základní vybavení, které je uvedeno v následující tabulce. V tomto roce měl sbor 196 aktivních členů z nichž bylo 5 velitelů, 16 lezců, 139 hasičů, 8 samaritánů, 16 záloh a 12 signalistů. Sbor měl 4 přispívající členy a 3 čestné členy. Velitelem byl Anton Neumann a jeho zástupcem Josef Ressel. 


Vybavenost sboru koncem roku 1904

Dvojkolová ruční stříkačka                                                              2 ks

Čtyřkolová  ruční stříkačka                                                               1 ks

Mechanický vysouvací žebřík - výrobce Czermak                         1 ks

Podpůrný žebřík                                                                              1 ks

Opěrný žebřík                                                                                  1 ks

Stoupací žebřík                                                                                5 ks

Tlaková hadice                                                                           400 m

Hadice velikosti 6                                                                      400 m

Nosítka                                                                                            1 ks

Lékařská brašna                                                                             2 ks

Vůz na nářadí                                                                                 1 ks

Vůz na hadice                                                                               2 ks

Zbrojnice                                                                                        1 ks

Lezecká věž                                                                                   1 ks


Prodělaná cvičení

Lezecká                                    4

Se stříkačkou                           4

Samaritní                                  4

Signální                                    2

Společná                                 4


Rok 1905

V neděli 19. března se od 14 hodin na sále hostince Heinricha Ressela "Zur Krone" konal Samaritní den dobrovolných sborů z okolí.

Rok 1907

Frýdlantský okresní hasičský svaz pořádal 24. listopadu v hostinci Heinricha Ressela v Dolní Řasnici svůj druhý letošní velitelský den, kterého se účastnili zástupci 37 sborů. V nepřítomnosti velitele svazu Karla Neuhäusera všechny uvítal jeho zástupce Josef Raaz z Nového Města a starosta obce Hausmann. Písař Josef Görlachem přečetl zápis z posledního velitelského dne ve Frýdlantě, který byl schválen. Byl přednesen příspěvek ze schůze zemského svazu v Praze. Dále byli přítomní seznámeni s finančními prostředky ze svazové pokladny jednotlivých sborů. Od času posledního velitelského dne byl založen nový hasičský sbor na Filipově, takže ve svazu bylo již registrováno 52 sborů. Následovala přednáška G. Hausmanna z Nového Města na téma "Jednotné spojky Knaust" a Raaze na téma "Hasičské stříkačky a jejich konstrukce". Obě přednášky, které byly doprovázeny ukázkou na modelech, byly dokladem o tom, že byla stále snaha hasičství a techniku vylepšovat. Přednášky se setkaly s velkým úspěchem. Dále byla dohodnuta regulace signalizace pomocí parních píšťal, se kterou byly v nejbližší době seznámeni jak jednotlivé sbory, tak majitelé továren. Požáru nejbližší píšťala vydá 1 dlouhý a 5 krátkých hvizdů, k ní nejbližší pak 3 krátké hvizdy. U velikých požárů pak nejbližší píšťala vydá 20-30 krátkých hvizdů. 

Rok 1909

Oslavy 40. výročí založení dobrovolných hasičů v Dolní Řasnici se měly konat 4. července, ale musely být vlivem okolností posunuty až na 25. července.

Přeložené oslavy se konaly už za mnohem lepšího počasí. Byla to oslava, jakou obec dlouho nepamatovala. Obec byla vyzdobena květinami a vlaječkami. Slavnostní den začal budíčkem v 5 hodin. Od 9. hodin se konala slavnostní bohoslužba. Celé dopoledne měl uvítací výbor plné ruce práce s vítáním příchozích spolků. Ty přicházely z blízka i z daleka. Po obědě, od 14 hodin, se vytvořil slavnostní průvod, na který se nabízel úchvatný pohled. Průvod se vydal na cestu k místu slavnosti. Tady přednesl Franz Mieth velmi emotivně připravený slavnostní projev, po kterém následovalo vyznamenání dlouholetých členů za 40 a 30 let věrnosti sboru. Velitel sboru Franz Morche měl krátký projev a pak už následovalo předání vyznamenání. Jubilanti se 40 lety u sboru obdrželi vyznamenání, které jim připnuly dvě dámy, muži s 30-ti letou službou obdrželi z rukou zapisovatele Franze Linkeho čestná uznání Okresního hasičského svazu. Jménem vyznamenaných poděkoval Ferdinand Tschiedel. Na místě slavnosti, které velkoryse zdarma propůjčil J. Jomrich z čp. 29 se rozvinula bujará zábava. Lidé přicházeli z blízka i daleka ve velkém počtu. K poslechu a tanci hrála kapela pod vedením kapelníka Franze Hanische. O návštěvníky bylo postaráno po všech stránkách. Slavnost působila dojmem perfektně zorganizované akce, což bylo z velké části zásluhou výborné spolupráce slavnostního výboru pod vedením velitele sboru F. Morcheho.

Dotočná se konala v neděli 31. července v hostinci "Stadt Wien".


 Období 1. světové války

Do celkem poklidného a vyrovnaného období činnosti dobrovolných hasičských sborů vstoupila první světová válka, která nepříznivě zasáhla do činnosti a vývoje sborů především nuceným odchodem mnoha členů na různé fronty a mnozí se již nevrátili. Černá písmena na žlutém pozadí úředních plakátů oznámila v brzkých nedělních ranních hodinách 26. července 1914 mobilizaci. Rakousko-Uhersko vyhlásilo 28. července 1914 válku Srbsku. Počátek první světové války byl dovršen všeobecnou mobilizací 31. července 1914. Po mobilizaci a prvních odvodech činného členstva na frontu se počty hasičů začaly ztenčovat. Do války odcházeli většinou zkušení hasiči a zapracovaní funkcionáři sborů, což nutně mělo dopad na úroveň sboru ve válečných letech. V letech 1914 - 1918 byli všichni bojeschopní členové sborů mobilizováni. Odchodem mladšího členstva a vedoucích činovníků k vojenské službě se velmi citelně narušila činnost dobrovolných hasičských sborů. Mnohde více než polovina členstva byla mobilizována a většina činovníků opustila sbor, aby vykonala povinnost vojenskou. V takových dosti četných případech, kde ve sboru zůstali 4, 3 ba i 2 členové, se doporučovalo se zakládat odbory ženské a vyzvat dorost, aby se doplnily prořídlé řady. Musely se narychlo zřizovat ženské odbory, dívčí a jinošské družiny nebo pomocná družstva z jiných spolků. K hasičské službě bylo nutné povolávat i starce. Vznikaly jinošské skupiny, jejichž členové se uplatňovali zejména ve službě s navijákem a při lehčích úkonech prováděných hasiči. Jinošské skupiny tak pomáhaly zacelit mezery po odvedených hasičích.


Meziválečné období

V roce 1918, po vzniku Československé republiky, došlo ke vzniku celostátní organizaci dobrovolných hasičských sborů. Vznikl nový republikový Svaz dobrovolného hasičstva československého, do kterého byla začleněna i Německá zemská jednota pro hasičství a záchrannou službu v Čechách, sdružující německé sbory v českém pohraničí, tedy i sbory z Frýdlantska. 

Rok 1922 

V neděli 12. listopadu od 14 hodin předvedli dobrovolní hasiči z Dolní Řasnice novou stříkačku. Jednalo se o ve firmě Stepanek & Co z Kostelce nad Labem přestavěnou ruční stříkačku pořízenou roku 1893 na stříkačku s pohonem na benzínový motor. Přestavba byla ve zmíněné firmě provedena v dokonalém provedení. Na předváděčku bylo pozváno nejen vedení spolku, ale i všechny sbory z okresu. 

Rok 1928

Sbory Krásného Lesa a Dolní Řasnice konaly svá závěrečná cvičení společně v neděli 23. září. Při této příležitosti provedl i zástupce velitele Okresního hasičského svazu Bayer z Jindřichovic inspekci obou sborů. Na vyhlášení poplachu byli obyvatelé obou obcí včas upozorněni.

Roku 1929

Oblastní Samaritární den Okresního hasičského svazu Frýdlant se konal v Dolní Řasnici v neděli 2. června od 9 hodin. Po skončení praktického cvičení se konalo zasedání. Účast byla povinná nejen pro samaritní jednotky sborů, ale i pro jejich vrchní velitele a jejich zástupce.

Dobrovolní hasiči v Dolní Řasnici oslavili 23. června své 60. výročí založení. Na oslavě byli dekorováni dlouholetí členové za 50., 40 a 25 let ve sboru. Místo oslavy se nacházelo ve stinné zahradě místního krejčamu a pozvány byly všechny sbory z širokého okolí. 

Velitelem místního hasičského sboru byl Josef Schär, jeho zástupcem Josef Weinhold.

                       Koněspřežná čtyřkolová stříkačka od firmy Stepanek & Co z Kostelce nad                           Labem, která je v současné době vystavována v Hasičském muzeu v Chrastavě 

Rok 1930

V neděli 17. srpna se sbor Dolní Řasnice účastnil oslavy 30. výročí založení sboru v Hajništi. Odchod na oslavu byl o půl jedné od hostince "Vereinshalle".

V nedělních odpoledních hodinách dne 21. září konal sbor své letošní závěrečné cvičení. Aby se předešlo případným nedorozuměním, byli obyvatelé i okolní sbory o této skutečnosti informováni. Večer od 20 hodin se na sále hostince "Stadt Wien" konala taneční zábava. 

Roku 1931 bylo v obcích na Frýdlantsku dle okresního výkazu evidováno celkem 31 hasičských sborů. 

V sobotu 19. září konal sbor letošní závěrečné cvičení.

Rok 1932

V neděli 25. září konal sbor společně s hasiči krásného Lesa a Horní Řasnice mezi 14. a 16. hodinou své letošní závěrečné cvičení. Poplach byl vyhlášen parními píšťalami. Po cvičení se konalo v hostinci Heinricha Ressela "Zur Krone" přátelské posezení spojené s tancem. Vstup na zábavu byl zdarma.

Ve čtvrtek 15. prosince večer od 20 hodin se na sále Kühnelova hostince "Zur Vereinshalle" konalo školení trubačů. Přítomní byli seznámeni s novým způsobem signalizace. Školení pokračovalo celou zimu každý další první čtvrtek v měsíci.

Rok 1933

Na 30. dubna bylo naplánováno několik cvičení. První z nich bylo ale přesunuto na ranní hodiny neděle 7. května.

Závěrečné cvičení roku se konalo v neděli 24. září a bylo společné pro sbory Dolní Řasnice, Horní Řasnice a Krásného Lesa. Poplach byl vyhlášen mezi 13. a 15. hodinou parními píšťalami Resselovy továrny. Cvičení se konalo v Krásném Lese. Po něm následovalo společné posezení s hasiči Krásného Lesa v Rösselově hostinci.

Rok 1934

V sobotu 3. února pořádali hasiči na sále hostince "Zur Krone" rodinný večer spojený s oceněním dlouholetých členů sboru.

Každé první úterý v měsíci se večer konala školení. První se konalo 6. února od 20 hodin na sále hostince "Zur Vereinshalle".

Obyvatelé byli upozorněni na to, že se v sobotu 6. října bude konat závěrečné cvičení. Poplach byl vyhlášen trubkami mezi 19. a 21. hodino. Po cvičení následovalo přátelské posezení na sále hostince "Stadt Wien". 

Rok 1935 

Výroční schůze sboru pro rok 1935 se konala 6. ledna. Po uvítání přítomných vrchním velitelem Rudolfem Schenkem následoval proslov starosty obce Franze Scholze. Po přečtení výroční zprávy, revizní zprávy pokladny Franzem Linkem a jejich schválení následovaly volby nového velení sboru. Až na malé změny svá místa obhájilo staré vedení. Na místo odstoupivšího Josefa Elstnera se o vybavení nově staral Wilhelm Pohl, zástupcem velitele stříkačky se po Eduardu Altmannovi stal Franz Thum a na místo velitele 4. čety byl zvolen vrchní velitel Josef Elstner. Výše členských příspěvků zůstala zachována. Nezaměstnaní hasiči byli příspěvků ušetřeni. Vrchní velitel Schenk poté přečetl stanovy. Jelikož se sbor hodlal připojit ke skupinovému svazu č. 11, byly stanovy jednohlasně zamítnuty. Byl založen fond na koupi motorové stříkačky. Továrník Franz Ressel byl jakožto podporovatel a sponzor sboru zvolen jeho čestným členem sboru. Eduard Altmann, dlouholetý velitel stříkačky, byl prohlášen čestným velitelem stříkačky.

V neděli 21. července slavil sbor dobrovolných hasičů Dolní Řasnici 65 let od svého založení. Oslava byla spojená s 50. Delegačním sjezdem Okresního hasičstva. Vedení sboru si dávalo velmi záležet na tom, aby pro očekávané návštěvníky připravili příjemné posezení v příhodně položené zahradě krejčamu Franze Jomricha. Bylo postaráno o zábavu všeho druhu. O hudební doprovod se starala posílená kapela pod vedením kapelníka Franze Altmanna. Večer se od 20 hodin konala zábava v hostinci "Stadt Wien". Dotočná byla pak v pondělí od 15 hodin na místě slavnosti. 

V neděli 21 července hostili hasiči z Dolní Řasnice také již zmiňovaný 50. Delegační sjezd Okresního hasičského svazu Frýdlantského okresu. Den začal společným ukázkovým cvičením místních hasičů a sboru z Krásného Lesa. Využito bylo i hasící zařízení Resselovy továrny.

V 9 hodin zahájil předseda svazu Görlach delegační schůzi. Schůze se účastnilo 166 delegátů ze 43 sborů. Dále se schůze účastnili zástupci z Chrastavského a Novoměstského okresního hasičstva, zástupci továrních hasičů firmem Klinger a Liebig a zástupci vedení obce. Byl přečtený a schválený zápis z loňského sjezdu. Z revizní zprávy vyplynulo, že k 31. prosinci 1934 sdružoval svaz 45 sborů o 3 810 mužích.

Na konci schůze byl za místo konání dalšího sjezdu zvolen Oldřichov. Po krátké pauze na oběd se účastníci seřadili do průvodu. Ten prošel obcí až k pomníku ve válce padlých kamarádů, kde uctili jejich památku. Odtud se pak průvod vydal k místu slavnosti. 

                    Rok 1936

V neděli 27. září proběhlo odpoledne o půl čtvrté cvičení protiletadlové obrany. Během cvičení měli obyvatelé zůstat ve svých domovech. Poplach byl vyhlášen trubkami a píšťalami. Na toto cvičení navazovalo závěrečné cvičení hasičského sboru.

Rok 1937

V neděli 25. září mezi 18. a 21. hodinou byl sirénami a trubkami vyhlášen požární poplach. Toho dne hasiči konali své letošní závěrečné cvičení. Obyvatelé obce i okolní sbory byly včas informovány. Po cvičení následovalo společné posezení v hostinci Erwina Worfa.

Rok 1938

V neděli 24. dubna bylo od 7 hodin ráno prověřováno hasičské vybavení sboru. Každý hasič byl povinen si svoji výstroj nechat zkontrolovat.

                  

Období za 2. světové války

V průběhu 2. světové války musela narukovat do německé armády značná část členů ze všech sborů z Frýdlantska. Mnoho jich padlo na bojištích, nebo byli zajati na ruské frontě. Pro místní sbory to znamenalo ztrátu více než poloviny členské základny. Znovu nastal útlum hasičské spolkové činnosti. Zbylí hasiči vykonávali podle německého říšského nařízení na území své obce protileteckou ochrannou službu a v případě potřeby zasahovali u požárů. Po válce stály všechny hasičské sbory na Frýdlantsku na pokraji zániku, protože na základě dohody vítězných mocností byl zahájen odsun původního německého obyvatelstva. Během několika měsíců, bezprostředně po ukončení války, došlo téměř k vylidnění obcí celé oblasti. O hasičskou techniku a vybavení se logicky nikdo nestaral. Ta byla z velké části zničena nebo rozkradena. Co zůstalo, využili dosídlenci z vnitrozemí, kteří do oblasti přišli na základě výzvy tehdejší vlády a snažili se činnost sborů oživit. 


Poválečné období

Po konci 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva, docházelo ze strany nově osazených obyvatel ke snaze zachránit zbytky vybavení ve zbrojnicích, aby mohli vytvořit funkční sbory. Vzhledem k četným požárům, které v prvních poválečných letech oblast pohraničí sužovaly, byla tato činnost podporována i ze strany úřadů. Zachránit se tak podařilo z původního předválečného počtu 41 sborů alespoň 25. Mezi těmi, které se podařilo zachránit, byl i řasnický sbor. Sbor byl obnoven již na podzim roku 1945 českými dosídlenci, kteří pro svoji činnost převzali původní vybavení. V poválečných letech měl sbor asi 30 členů. V průběhu následujícího období došlo ke stabilizaci "přeživších" sborů. Ty získaly vybavení a hasičskou techniku z vojenských skladů a skladů civilní obrany. Ve sborech byla vytvořena zásahová družstva. Na celorepublikové úrovni došlo k vybudování spolkové organizační struktury - sbor - okrsek - okres - kraj - ústředí. Spolkový hasičský život se opět stal nedílnou součástí života obce. Sbor patřil mezi aktivní organizátory kulturního života v obci, ale nezapomněl ani na výcvik a účast v soutěžích. 


Činnost sboru do roku 1989

Rok 1945

Necelý půlrok po konci války už měla polovina obcí frýdlantského okresu svůj český dobrovolný hasičský sbor. Sbory byly ukázněné, technicky dobře vybavené a vycvičené.

Krásné nedělní odpoledne 28. října patřilo na Frýdlantsku hasičstvu. K slavnostní přehlídce a holdu republice se do Frýdlantu sjelo 14 sborů. Od nádraží směrem k náměstí byl uspořádaný průvod. Před tribunou se zástupci úřadů a hosty defilovaly sbory Frýdlantu, Větrova, Krásného Lesa, Minkovic, Kunratic, Hejnic, Bulovky, Luhu, Předlánců, Habartic, Dolní Řasnice, Andělky, Černous a závodního sboru firmy Rolffs (pod národní správou) vybavené moderními stroji, výzbrojí a výstrojí. Dále pak cyklistické oddíly hasičských sborů Horní Řasnice a Pertoltic.  Po všech projevech z tribuny předvedly oba frýdlantské sbory za součinnosti sboru Kunratic a Větrova v závěru slavnosti zajímavé ukázky výcviku při hašení předpokládaného požáru radnice a přilehlých budov. V nebezpečných výškách si statečně vedlo také družstvo žen.

Mezi prvními zakládajícími členy v době, kdy ještě nebylo dokončeno dosídlování pohraničí dle záznamů z té doby byli Jaroslav Trojan, Bohumil Halámka, Jaroslav Košek st. K dispozici měli pouze pár metrů hadic a stříkačku zn. DKV,  kterou přepravovali většinou pomoci vlastních sil.

Rok 1946

Ve sboru začali pracovat Josef Fibrych, Josef Halbrštát, Josef Hamáček, Miloslav Kvíz, Josef Prousek st., Václav Plánička, Bohumil Seidl, Jaroslav Šefr, František Farský.

Roku 1947 do svých řad přivítal sbor Josefa Kmínka, Josefa Mizeru st., Karla Zimu, kteří se společně s Jaroslavem Šefrem vrátili k obnovení hasičské tradice na vytvoření dětského kolektivu a myšlence vychovat z nich budoucí vlastní generaci hasičů jako svých nástupců.

Roku 1955 v obci vypukl jeden z největších požárů, a to bývalé Severochemy.

V roce 1950 vyšel v ČSR první zákon o požární ochraně a zákonem číslo 35 z roku 1953 a vyhláškou MV č. 169/55 byla ustavena činnost Státního požárního dozoru na závodech. V roce 1952 došlo k zásadnímu přejmenování dobrovolného hasičstva na Československý svaz požární ochrany. Vládní nařízení č. 95/1953 potvrdilo ukončení reorganizace hasičstva. Činnost byla koordinována sjezdy Československého svazu požární ochrany. Pouze IV. sjezd ČSPO v roce 1968 byl za normalizace anulován.

Roku 1957 byl do čela sboru zvolen Karel Zima, který se snažil opět rozpohybovat sbor, jehož členové v práci začali stagnovat. Dále fungoval pouze dorost pod vedením J. Fibrycha, který udržoval výzbroj a výstroj sboru v provozuschopném stavu. 

Roku 1958 sbor čítal 33 členů.

Rok 1960

Na výroční členské schůzi, která se konala 11. prosince v hostinci "Koruna" byl zvolen nový výbor sboru a ustavena kulturní, cvičitelská a zdravotnická komise. Výbor začal pracovat ve složení: Ladislav Třešňák - předseda, Josef Prousek - velitel, Jaroslav Hoření - jednatel, Zdeněk Prousek - organizační referent, František Farský - preventivní referent, Josef Fibrych - materiálně technický referent, František Jahoda - kulturně propagační referent, Richard Rajchert - referent mládeže, Jaroslav Šefr - pokladník, Jaroslav Brandejský, František Valenta a Eva Kmínková - revizoři, členy sboru se stali Jaroslav Bažant, Svatopluk Čech, František Farský ml., Miloslav Janata, Karel Jersák, Václav Koláčný, Milan Konečný, Jindřich Kvapil, Marie Kvapilová, Miloslav Latislav, Jan Lipták, Oldřich Pacovský ml. i st., Zdeněk Pacovský st., Krista Petráková, Marcela Pláničková, Jiří Potůček, Jiří a Josef Prouskovi, Bohuslav Říha, Jaroslav Svačina, Josef Šámal, Alexandr Vorlický, Josef Vrchovský, Alois a Rudolf Zejdovi, Miroslav Jelínek a Edvard Švorc. Mimo ustavení komisí schválili členové sboru jednomyslně myšlenku o provedení náboru a zahájení opětovné činnosti dorosteneckého družstva, které povede Josef Prousek a Josef Fibrych.

Rok 1961

Sbor se začal rozrůstat o další členy a členky, jimiž se stali Karel Petera, Ferdinand Hájek, Jiří Kvíz, Josef a Emil Elisovi, Vladimír Halámka, Jaroslav Heršálek, Terezie Potůčková, Miroslav Prousek, Bohumil Rejf, Josef Šimička, Štěpán Skrbek, Gustav Sláma, Vlastimil Svoboda, Drahoslav Šípek, Jarmila Štefánková, Eva a Jaroslav Roškovi. Mimo plnění svého hasičského poslání, které sestávalo z výcviku, zdokonalování vědomostí a technik hašení, údržby techniky, soutěžení a přípravy soutěží, přípravy a výchovy dorostenců se členové sboru věnovali i pořádání každoročních kulturních akcí pro veřejnost, mezi něž patřilo pořádání Štěpánské, Silvestrovské, Josefovské, Jaroslavské, posvícenské zábavy, hasičského plesu, různých divadelních soutěží a divadelních představení, estrád, pálení čarodějnic, a dalšího množství akcí. Prováděli také preventivní prohlídky a v době žní ustavovali tzv. žňové hlídky.

Dne 3. června se v Dolní Řasnici konalo okrskové cvičení, kterého se účastnilo 15 sborů z Novoměstského i Frýdlantského obvodu. Tohoto cvičení se za náš sbor účastnilo 1 nově vzniklé družstvo žáků vedené J. Fibrychem, 2 družstva dorostenců vedené J. Fibrychem a R. Rajchertem a 1 družstvo mužů vedené J. Prouskem. Do okresního kola postoupilo z našeho sboru družstvo mužů, žáků a jedno družstvo dorostu. Družstvo mužů se však pro nemoc většiny jeho členů okresního kola nezúčastnilo. 

Pro následující rok byl zvolen nový výbor, jehož členy se stali Ladislav Třešňák - předseda, Josef Prousek - velitel, Jaroslav Hoření - jednatel, Miloslav Táborský - organizační referent, Josef Kmínek - preventivní referent, Josef Fibrych - materiálně technický referent, Richard Rajchert - kulturně propagační referent, Jaroslav Šefr - pokladník, Jaroslav Svačina, František Valenta a Zdeněk Prousek - revizoři. 

Rok 1962

V tomto roce se družstvo mužů neúčastnilo žádné soutěže ani nácviků, jejich činnost se zmenšila na minimum. Družstvo žáků a družstva dorostu také pracovaly minimálně. Velkým problémem byla jejich doprava na soutěže. Jezdilo se vlakem a potřebné vybavení k samotné soutěži si zapůjčovali od pořádajícího sboru. Vozidlo, které sbor v této době měl k dispozici z vojenského skladu bylo bohužel zastaralé a neustále nepojízdné.

Na výroční členské schůzi byl zvolen výbor pro rok 1963 ve složení Ladislav Třešňák - předseda, Josef Prousek - velitel, Jaroslav Hoření - jednatel, Jaroslav Svačina - organizační referent, Josef Kmínek - preventivní referent, Josef Fibrych - materiálně technický referent, Emil Elis - kulturní referent, Jaroslav Šefr - hospodář, Richard Rajchert - referent mládeže, Milan Táborský - referent žen, Zdeněk Prousek, Alexandr Vorlický - náhradník, František Farský, František Valenta a Jaroslav Brandejský - revizoři. Také byli ustaveny komise: cvičitelská jejímiž členy byli Josef a Jiří Prouskovi, Richard Rajchert, Alexandr Vorlický, Josef Fibrich a Oldřich Pacovský, preventivní která pracovala ve složení Josef Kmínek, František Farský, František Valenta a Vasil Liščák, kulturní se skládala z Emila Elise, Milana Táborského, Oldřišky Táborské a Jaroslava Brandejského.

Roku 1963 sbor opět nabral vítr do plachet a započal svou aktivní činnost tak jako v roce 1961 a přijal nové členy, kterými se stal Oldřich Kulhavý, Josef Havránek, Roman Komárek, Jaroslav Nožička, Jaromír Farský, Karel Mařica, a Václav Šimáček.

Vypukl velký požár "Nového kravína", kde shořela celá střecha i uskladněné seno vznikl z nezjištěných příčin. Při zásahu musel být vyveden dobytek, aby nedošlo ještě k větším škodám. Dobytek se podařilo vyvést včas, avšak převážná část kravína lehla popelem i přes rychlí zásah 10 požárních sborů. Likvidace požáru byla ztížena i tím, že nebyl vypnut elektrický proud a byl dosti silný mráz, který ztěžoval práci požárníků. Při tomto požáru se ukázalo, jak důležitá je dobrá znalost techniky a organizace při hašení požáru. Hašení požáru, nemohlo být zahájeno včas, protože dlouho trvalo, než byl vypnut elektrický proud a požár se tudíž stačil rozšířit na celý objekt. Ani přístup tehdejších členů našeho požárního sboru nebyl dobrý, neboť většina práce včetně vlastního hašení byla na mládeži, jejichž věk se pohyboval od 10 do 15 let. K dispozici měli požární stříkačku DKV, která byla přepravována většinou pomocí vlastních sil. Vzniklá škoda činila 120 000 Kčs.

Dle dochovaného seznamu členů je k 31. prosinci v našem sboru 66 členů.

V tomto roce bylo provedeno 8 teoretických a praktických cvičení s mužstvem, 12 cvičení s dorostem a žáky.

Na přípravě okrskového cvičení bylo našimi členy odpracováno 86 hodin. Bylo provedeno okrskové cvičení, kterého se zúčastnilo z našeho sboru po jednom družstvu mužů, dorostu a žáků. Okresního kola se zúčastnilo družstvo žáků, které v této soutěži skončilo na druhém místě. Žactvo v době žní provádělo žňové hlídky.

Rok 1964

Na počátku roku byl zvolen nový výbor a to ve složení: L. Třešňák - předseda, Josef Prousek - místopředseda, J. Brandejský - referent pro výchovnou práci, J. Kmínek - referent pro prevenci, J. Fibrych - materiálně technický referent, J. Hoření - jednatel, J. Šefr - hospodář, Z. Pacovský - organizační referent, R. Rajchert - referent mládeže, J. Havránek - člen výboru, V. Svoboda, K. Mařica - náhradník, F. Farský, Jiří Prousek a M. Kvapilová - revisoři.

Do svých řad přivítal náš sbor nové členy, kterými se stali Anna Hapáková, Františka Mrázová, Magda Bažantová, Jaroslava Kmínková, Eva Prousková, František Jahoda, Františka Heršálková, Ludmila Valentová, Štěpánka Janoušková, Jiří Tichý, Marie Jelínková, Marta Třešňáková, Jiřina Heršálková, Josef Vojčiňák. K 31. prosinci čítal sbor již 73 členů (pozn. členové jsou evidováni od 18 let).

Sbor dostal od obce k užívání dům č. p. 160, který byl ve velmi zdevastovaném stavu. Členové ho začali svépomocí opravovat, aby měli svou klubovnu.

Rok 1965

Členové sboru nezaháleli ani letos. Zúčastnili se 14 cvičení, 1 námětového. Dokončili rekonstrukci domu č. p. 160, provedli výměnu vrat a další opravy na požární zbrojnici. podíleli se na zvelebování obce a pořádání kulturních akcí pro občany. Mládež odpracovala 386 hodin na sušení sena pro ČSSS. 

Koncem roku byl zvolen nový výbor ve složení: Karel Zima - předseda, Zdeněk Turek - velitel, Werner Ressel - referent pro prevenci, Karel Mařice - organizační referent, Vladimír Halámka - mas. vých. práce, Josef Fibrych - materiálně technický referent, Josef Kmínek - referent CO, Miroslav Prousek - referent mládeže, Jaroslav Hoření - jednatel, Jaroslav Šefr - hospodář, Jiří Prousek, Josef Kmínek - revizor.

Byl zakoupen starší nákladní automobil PRAGA RN za částku 26 592 Kč. Ten byl upraven pro hasičské účely, a přívěsná dvoukolová stříkačka DS za částku 27 208 Kč. Nákladní automobil nahradil staré auto získané v poválečných letech z vojenských skladů.

Jako první strojníci k stříkačce byli určeni Josef Fibrych, Jaroslav Šefr, Karel Mařica, Zdeněk Pacovský a Miroslav Prousek. Řidiči vozidla se stali Jiří Prousek, Jaroslav Šefr, Josef Wildner a Václav Kalpič, po složení řidičských zkoušek pak Werner Ressel, Ladislav Halámka a Karel Mařica.

Roku 1966 se družstvo žáků ve složení L. Buriánek, Kocourek, Buriánková, K. Fibrych. M. Šírek, B. Strašil, J. Pavlata, M. Zimová, K. Volše a F. Valenta zúčastnilo okrskové soutěže v Bílém Potoce, získalo první místo a postoupilo do okresního kola ve Frýdlantě, kde vybojovalo krásné třetí místo.

Muži ve složení Z. Turek, J. Fibrych, W. Ressel, V. Halámka, R. Rajchert, J. Nožička, M. Stejskal, J. Prousek a S. Volše na okrskové soutěži skončili na místě třetím.

Nákladní vozidlo bylo doplněno novou výzbrojí a ženijním nářadím. Sbor obdržel 60m hadice B, 60 m hadice C a 4 savice.

Rok 1967

Počátkem roku byl zvolen nový výbor ve složení W. Ressel - předseda, Z. Turek - velitel, K. Zima - preventivní referent, L. Třešňák - organizační referent, J. Havránek - kulturní referent, J. Fibrych - mat. technický referent, B. Halámka - referent CO, V. Halámka - ref. mládeže, J. Hoření - jednatel, J. Šefr - hospodář, J. Farský - pomocný ref. mládeže, K. Mařica - pomocný hospodář, J. Nožička - člen výboru, J. Kmínek a B. Halámka - revisor.


Seznam požárů v obci do roku 1995

1955    požár bývalé Severochemy

1963    shořela střecha na "Novém kravíně" včetně přilehlého seníku

1965    lípa zapálená dětmi, seno na vleku traktoru ČSSS a skříň veřejného osvětlení u místní školy

1968    úmyslně zapálená stodola "u Čapcu" - shořela; úmyslně zapálený teletník "u Čapcu" -podařilo 

            se uhasit; úmyslně zapálen rodinný domek p. Rusiče - podařilo se zachránit;

1969    samovznícení stodoly "u Vojčińáku" - shořela

1972    samovznícení stodoly "u Myšku" - shořela

1973    nedodržením požárních předpisů shořela stodola a traktor "u Pacovských"

1975    samovznícení stodoly "u Rejnu" - shořela

1977     vadným komínovým tělesem rodinný dům "u Langru" - shořel

1979     nedodržením požárních předpisů se vznítil rodinný dům a auto "u Bláhu" - zachráněno

1980     z neznámých příčin kůlna u Svobodu - shořela; nedodržením požárních předpisů knihovna  

             část zachráněna

1982     samovznícením uhlí kůlna "u Bartošu" zachráněno

1984     požár louky "u Šimáčku"

1985     samovznícením briket kůlna a rodinný dům "u Šedu" - rodinný dům zachráněn

1988     z neznámých příčin stodola "u Šímu" - shořela; z neznámých příčin stodola "u Kneřu" - část 

             zachráněna; požár domu "u Horváthu" - shořela střecha; požár stodoly v Konibaru - shořela

             celá střecha

1989     z neznámých příčin teletník "u Vávru" - zachráněno

1990    požár stohu za kostelem - částečně zachráněn

1992    požár kostela v Krásném Lese - shořela střecha; povodeň

1995    požár kravína

Z tohoto výčtu požárů v naší obci je vidět, jak je důležitá prevence, které naši předchůdci věnovali mimořádný zájem. Preventivní prohlídky se prováděly. Bohužel tam, kde byly zjištěny závady při dohlídkách, ve většině případů nebyly odstraněny a tak práce preventivních prohlídek přicházela vniveč.


Roku 1968 čítal náš sbor 68 členů nad 18 let, z toho 10 žen.

Roku 1971 byla obcí pořízena motorová stříkačka PPS 12 za částku 24.476,- Kč.

Roku 1981 do vozového parku našeho sboru přibyl nákladní automobil zn. AVIA 30N v hodnotě 136.805,- Kčs, který nahradil vozidlo Praga RN.

Od tohoto roku měl v Dolní Řasnici své sídlo místní sbor SPO, který zahrnoval sbory v Horní Řasnici, Dolní Řasnici a v Krásném Lese. Místní výbory nahradily práci bývalých okrsků.

Roku 1982 měl dobrovolný požární sbor v Dolní Řasnici 68 členů, z toho 11 žen. Věkový průměr se blížil 33 rokům.

Roku 1983 získal náš sbor do vozového parku první požární vozidlo CAS 25 - Škoda 706 RTHP, které bylo pořízeno od Městského národního výboru Český Dub za částku 222.282,- Kč. Naši členové tuto cisternu pojmenovali krásným českým jménem "Barunka".

Již od počátků našeho sboru jsou důležitou součástí členské základny mladí chlapci. Poprvé je v historii sboru nacházíme v roce 1901. Od roku 1947 jsou součástí členské základny nejen chlapci, ale i děvčata již s kratšími či delšími odmlkami pravidelně. Připomeňme si jména prvních vedoucích v poválečných letech: kterými byli J. Fibrych, J. Prousek, R. Rajchert, K. Zima, V. Svoboda, M. Prousek. V prvních letech byli sice organizováni v kroužku požární ochrany při pionýrské organizaci, ale vždy byli považováni a sami se považovali zejména za hasiče. Vždyť velká část současné členské základny prošla v různých obdobích těmito kolektivy. Chlapci a děvčata v kroužku pilně cvičili, pomáhali starším požárníkům při preventivních domovních prohlídkách, prováděli žňové hlídky a nejvíce se těšili na pravidelné soutěže. Tehdy byly zavedeny jiné disciplíny, než je tomu dnes. Hlavní částí soutěže byla štafeta a také požární útok, který se prováděl bez vody, s bodovým hodnocením za přesnost provedení. Mladí požárníci se zúčastňovali pravidelně okrskových soutěží, kde končili vždy kolem třetího místa. Několikrát také postoupili do okresního kola. Tato první etapa mládežnické činnosti se uzavřela na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Teprve v roce 1975 se podařilo opět utvořit nový kolektiv mladých požárníků. Iniciátorem celé akce byl Jaroslav Komárek, který pak vedl kroužek do roku 1981. Nejdříve shromáždili 13 žáků ve věku od 9 do 15 let. Jako první se přihlásili: Štefan Maghát, Pavel Sochor, Milan Halámka, Jaroslav Oupic, Drahuše Lenhartová, Pavel Vagai, Darina Horváthová, Pavel Linke, Hynek Kupec, Zdeněk Pacovský, Josef Brezovák, Helena Turková a Miroslav Richtr, později se počet rozrostl natolik, že žáci byli rozděleni do dvou družstev - chlapecké a dívčí. Druhým vedoucím se stal Miroslav Šírek, kterého v roce 1978 vystřídal Jan Lipták.

Osmdesátá léta byla dobou největšího rozmachu mládežnické požární ochrany. Vedoucími mládeže od roku 1981 byli Bohumil Blaha, jeho žáky se stali Miroslav Jersák, David Bláha, Jaroslav Roško, Stanislav Pacovský, Petr Halámka, Milan Sochor, Jiří Veselý, Josef Petera, Miroslav Prousek, Radek Kvíz a Pavel Halámka. V roce 1982 se stal vedoucím mládeže Milan Kneř, který se žákům věnuje i v současnosti.

Roku 1984 proběhla kompletní výměna elektroinstalace v požární zbrojnici čp. 312 a to z důvodu instalace akumulačních kamen, aby v zimním období nedocházelo k zamrzání vody v cisterně.

V tzv. brigádnické akci "Z" byla započata výstavba přístavby na mateřské škole, stavba nové samoobsluhy a přestavba domu služeb.

Rok 1985

Členové našeho sboru uzavřeli závazek s OSS Liberec na pokos příkopů mezi obcí Dolní Řasnice a Hajniště. Cena za 1 m2 jednoho pokosu činil 0,50 hal. Což při výměře 12.500 m2 činil 6.250 Kč za jeden pokos. Za rok činila tato částka 12.500 Kč, kterými naši členové obohatili pokladnu sboru. Tohoto pokosu se zúčastnili J. Komárek, M. Kneř, O. Kafka a J. Hoření.

Roku 1989 oslavil sbor 120. výročí svého založení. Při slavnostním jednání, které se uskutečnilo v hostinci "Koruna" vystoupili žáci se svým programem pod vedením E. Roškové, byli oceněni členové sboru a přednesena zpráva o historii a současnosti. V sále kulturního domu byla zřízena výstava fotografií z činnosti sboru. Po zakončení slavnostního jednání následovala volná zábava, kde k tanci a poslechu hrála skupina Alfa.

Na vlastní žádost odstoupil dosavadní předseda sboru J. Hoření. Na jeho místo byl jednohlasně zvolen B. Blaha.

Členové se také nadále věnovali úpravě místního fotbalového hřiště, které si vzali pod svůj patronát.

Probíhala jednání o zařazení naší jednotky do výjezdů, která proběhla úspěšně a náš sbor od této doby má výjezdové družstvo.  

Činnost sboru po roce 1989

Roku 1991 proběhly volby nového výboru. Výbor byl jednohlasně zvolen v tomto složení: Bohumil Blaha - starosta, Jaroslav Komárek - velitel, Zdeněk Turek st. - preventista, Hana Komárková - jednatel, Josef Havránek - hospodář, Robert Wildner - zbrojmistr, strojník, Milan Kneř - vedoucí mládeže, Luboš Bažant - vzdělavatel, Stanislav Pacovský a Vlastimil Sochor - člen výboru, Renata Bažantová - revizor.

Od 20. března se sbor stal členem hasebního okrsku Nové Město pod Smrkem.

K poslednímu dni v roce disponoval sbor s 1100 Kč na bankovním účtu a 300 Kč v pokladně.

Členy sboru byl založen fotbalový oddíl, který měl do začátku zapůjčenu částku 8.300 Kč.

Sbor obdržel do svého užívání dvě požární stříkačky PS 12 R1 a PPS 12, které ve sboru slouží po menších opravách a úpravách ještě v současné době.

Rok 1992

V tomto roce proběhl 1. ročník soutěže "O pohár starosty obce Dolní Řasnice".

Rok 1994

Fotbalový oddíl vrátil zapůjčenou částku dle dohody. Práce ve sboru byly omezeny na minimum díky zaměstnání členů mimo bydliště.

Rok 1995

I letos práce členů sboru stagnovala tak jako v mnohých jiných sborech, z důvodu dojíždění za prací mimo obec. V tomto roce měl sbor 65 členů.

Rok 1999

Ve volbách do výboru SDH byli zvoleni: B. Blaha - starosta, J. Komárek - velitel, Z. Turek st. - preventista, H. Komárková - jednatel, J. Havránek - hospodář, M. Kvíz - strojník, J. Pacovská - vedoucí mládeže, L. Bažant - vzdělavatel, S. Pacovský a V. Sochor - členové, R. Bažantová - revizor.

Roku 2002 proběhla výměna oken v hasičské zbrojnici a její a zateplení. Na hřišti započali členové přípravné práce na stavbě nových kabin.

Roku 2003 členové sboru započali s opravou věže u hasičské zbrojnice, dokončili výstavbu kabin na hřišti a výstavbu WC v hasičské zbrojnici.  

Roku 2004 byl zvolen nový výbor sboru B. Blaha - starosta, J. Komárek - velitel, P. Soukup - preventista, H. Komárková, V. Kvapil - hospodář, M. Horáček - strojník, M. Kneř - vedoucí mládeže, R. Bažantová - revizor, J. Pacovská a L. Bažant - členové.

Členové sboru zhotovili překážky na štafety, které se používají i v současné době.

Rok 2005

Členové výjezdové skupiny byli proškoleni na dýchací přístroje a sbor zařazen do III. výjezdové skupiny.

Sbor rozšířil svůj vozový park o cisternovou automobilovou stříkačku (CAS 32) zn. LIAZ, kterou členové nazývají "Matýsek", jen nahradila volné místo po AVII 30.

Rok 2007

Dne 12. května vypukl v jedné z hal v areálu bývalého podniku Zemědělského zásobování a nákupu z cizího zavinění požár ilegální skládky německého odpadu. Tento požár hasičské sbory likvidovaly téměř 4 dny, došlo při něm k masivnímu uvolnění emisí nejrůznějších látek do ovzduší.

27. srpna došlo v tomtéž areálu k požáru druhé haly s uskladněným textilem. Požár byl ještě týž den uhašen. I tento požár vznikl cizím zaviněním.    

Byli určeni členové výjezdových skupin na cisterny v tomto složení: 1. družstvo: J. Pešek, L. Bažant, V. Sochor, R. Wildner, M. Kratochvíl, D. Domián, A. a J. Peterovi, 2. družstvo: V. Bereš, O. Volský, P. a S. Volše, J. Mundil, P. Soukup, M. Horáček a J. Pacovská.

Rok 2008

Obec Dolní Řasnice zakoupila pro potřeby sboru ponorné čerpadlo a motorovou pilu. Školení pro obsluhu ponorného čerpadla bylo provedeno u Komárku v bazénu.

K 31. prosinci čítal sbor 70 členů, z toho 51 mužů a 19 žen.

Rok 2009

Vypukl v obci 2 krát požár na vlakovém nádraží.

U příležitosti 140. výročí založení sboru byl pro členy uspořádán dvoudenní zájezd na Moravu a návštěva hasičského muzea v Přibyslavi. Pro veřejnost byla uspořádána výstava historických fotografií vypovídajících o činnosti sboru v kabinách na hřišti a uspořádána soutěž v požárním útoku.

Proběhla volba nového výboru. Nový výbor byl zvolen z členů Milan Horáček - starosta, Jaroslav Komárek - velitel, Adam Petera - strojník, Pavel Soukup - referent prevence, Hana Komárková - jednatel, Luboš Bažant - vzdělavatel, Milan Kneř - vedoucí mládeže, Jana Pacovská - referentka žen, Renata Bažantová - revizor, Ondřej Volský a David Neumaier - člen výboru.

Roku 2010 se po několika letech dalo dohromady družstvo žen, které započalo svou činnost v červnu ve složení Kateřina Urbanová, Lydie a Miroslava Burešovy, Iva Chrásková, Stanislava Hájková, Iva Červeňáková, Zuzana Horáčková a Marcela Kolenkárová. Poslední zmiňovaná byla také iniciátorkou, díky které se družstvo žen dalo dohromady. Jejich premiérou byla okrsková soutěž konaná dne 12. června na místním fotbalovém hřišti. Na své premiéře obsadili 1. místo.

7. srpna byla v Dolní Řasnici naplánovaná soutěž "O pohár starosty obce", která musela být zrušena. V 10.00 hodin přišla z Raspenavy zpráva, že se Frýdlantskem žene velká voda. V naší obci byl vyhlášen II. SPA a následně i III. Naše výjezdová jednotka byla povolána k záchranářským pracím, odstraňování škod po povodni, úklidu, zásobování a čerpání vody nejen v Dolní Řasnici, ale i v do Raspenavy a ostatních obcí a měst postižených povodní. V dalších dvou povodňových vlnách byla výjezdová jednotka připravena opět k zásahům. Bohužel pouze s jednou cisternou, neboť druhá byla při první povodni "utopena".

Po čtyřleté odmlce, kdy naši žáci odrostli, rozutekli se do různých učilišť a středních škol, dorostenci vykročili vstříc dospělosti, se povedlo pod vedením Milana Kneře, Vladimíry Vagaiové a Zuzany Horáčkové opět založit družstva žáků, jehož členy se stali Miroslava Burešová, Nikola Bartošová, Jana Musiolková, Věra a Markéta Horáčkovy, Šárka Balogová, Luboš Vagai, Antonína Matějková, Anna Luftová, Veronika Balogová, Kateřina Kubátová, Karolína Čmuchálková, Vladimír Tůma, Vojtěch Matějka a Jaroslav Šírek. Jejich premiérovou soutěží byla soutěž "O štít města Frýdlant", ve které skončili na krásném 8. místě. Na dalších soutěžích už naši nejmladší členové začali vybojovávat přední místa a dávali o sobě svým soupeřům náležitě vědět.

Rok 2011

Družstvo žen ve složení I. Červeňáková, M. a L. Burešovy, M. Kolenkárová, S. Hájková, Z. Horáčková, I. Chrásková, K. Urbanová a M. Mundilová se na soutěžích umisťovalo na předních místech. Jako dar obdrželo družstvo žen nová trička, která jim věnoval místní soukromý podnikatel David Bláha.

Naši nejmladší i letos bojovali o přední místa v soutěžích, kterými byli například Krásnoleský víceboj, O štít města Frýdlant, O pohár starosty Nového Města pod Smrkem, jarní kolo hry "Plamen", na podzim v Pertolticích na "Předbraňáku", v podzimním kole hry "Plamen" a dalších soutěžích. Ale nejen to. Pod vedením M. Kneře, V. Vagaiové a Petry Luftové na Den dětí zachraňovali školníka z hořící školy a hasili školu. Jednotka hasičů byla ve složení Luboš Vagai, Anna Košunová, Dominik Košun, Šárka Balogová, Jaroslav Šírek, Vladimír Tůma, Alex Sivák, Antonína Matějková, David Manca, Kateřina Lelková a Anna Luftová. Záchranný tým tvořili Kateřina Kubátová, Miroslava Burešová, Veronika Balogová a Karel Krabec, hlavní postavou celé zápletky byl školník Vojtěch Matějka.

Jako odměnu za velmi dobré výsledky v soutěžích byl pro děti uspořádán zájezd do Boskovských jeskyní, na hrad Trosky a do muzea panenek.    

Rok 2012

V požární zbrojnici byly zhotoveny schody a podlaha ve skladu PHM, po dohodě s obecním úřadem byla provedena kompletní rekonstrukce klubovny a také byla z bývalého skladu zřízena místnost pro výjezdovou skupinu a šatna. Na úpravách se podíleli členové sboru společně s panem Fidlerem.

Po dlouhých letech odstoupil z funkce velitele J. Komárek. Na jeho místo velitele byl výborem zvolen Petr Sivák.

Nejmladší členové sboru nejen trénovali, ale i úspěšně soutěžili, a tak na začátku letních prázdnin vyrazili na zasloužený relaxační pobyt do nedalekých Arnoltic, kde si v turistické ubytovně užívali několik dní společného pobytu. Mezi soutěžemi také sbírali železo a na podzim žaludy a kaštany.

Koncem roku se k družstvu žen přidaly další ženy a hlavně dorostenky, kterých bylo na složení družstva dorostenek málo. Tak vzniklo druhé družstvo žen jehož členkami se staly Veronika Baierová, Miroslava Burešová, Veronika Balogová, Tereza Červeňáková, Lucie Olivová, Kateřina Nožičková a Markéta Rajchertová.

Členská základna sboru čítala 81 členů, z toho 20 dětí.

Rok 2013

V měsíci květnu se naše výjezdová jednotka zúčastnila taktického cvičení celého Libereckého výběžku v Lázních Libverda. Úkolem našich chlapců bylo hledání osob v zakouřeném prostoru, následně pomocí dýchacích přístrojů nalezené osoby evakuovat z budovy a předat zdravotníkům. Po návratu ze cvičení a následném úklidu techniky se rozezněla siréna znovu a byl vyhlášen poplach k hořícímu domu v Jindřichovicích pod Smrkem.

V červnu naši členové odjeli na výpomoc do obce Višňová, kde pomáhali při stavbě protipovodňové hráze.

Koncem července způsobil prudký déšť, který během chvilky značnou rychlostí rozvodnil Řasnický potok do takových rozměrů a takovou rychlostí, zatopení vesnice. Naše jednotka zasahovala s velkými obtížemi, ale s pomocí občanů byly rozváženy pytle s pískem zachraňovány majetky.

Závěrem roku proběhlo námětové cvičení hasebního okrsku v Jindřichovicích pod Smrkem. Úkolem naší jednotky byla doprava vody a kontrola 2. podlaží zakouřené budovy.

Naše cisterna CAS 25 - Škoda 706 RTHP (Barunka) oslavila 50. narozeniny.

Nejmladší členové sboru celý rok pilně trénovali a na jejich výsledcích v soutěžích to bylo velice znát. Jejich umisťování na předních příčkách přineslo radost nejen jim samotným, rodičům a starším členům sboru, ale především jejich vedoucím.

Roku 2014 slavili naši nejmladší členové velký úspěch. Vyhráli obvodové kolo hry "Plamen" a postoupili do okresního kola, ve kterém s přehledem vybojovali také prvenství. Družstvo nejmladších žáků soutěžilo ve složení A. Luftová, Š. Siváková, A. Matějková, J. Šírek, Z. Domián, V. Loskot a R. Raszka.

Sbor oslavil dne 26. července 145. výročí svého založení na místním fotbalovém hřišti. Po celý den byla k vidění hasičská technika a vozidla, soutěžilo se, odvážlivci si mohli vyzkoušet pohled z 35 metrů vysoké plošiny a shlédnout spoustu dalších ukázek s hasičskou tematikou.

V odpoledních hodinách projela vsí spanilá jízda vozidel a celá akce byla zakončena večerní taneční zábavou.

Roku 2015 se členové sboru po dohodě s obcí pustili do rozsáhlé repase cisterny. Byly vyměněny lemy na kabině a kompletně vyvařena nástavba, také proběhla generálka hasičských stříkaček, plovoucích a kalových čerpadel. Ve spolupráci s obcí byly vyměněny staré dřevěné schody na půdu za kovové.

Jednotka vyjížděla k 7 zásahům.

Členská základna se rozrostla na 96 členů, z nichž bylo 31 dětí, 45 mužů a 20 žen.

Našim vedoucím mládeže se poprvé v historii sboru povedlo postavit družstvo z předškolních dětí, jejichž první soutěží byl Krásnoleský víceboj. Bojovali statečně a všichni si dovezli domů zlatou medaili. Těmi statečnými předškoláčky byly Tereza Pokorná, Vojtěch Bartoš, Jakub Loskot, Eduard Matějka a Tereza Raszková. Poté, co své umění za pomoci dospělých hasičů ukázali v svým kamarádům v mateřské školce, kde uhasily kartonovou školu nám "školkáčků" rázem přibylo. Dalšími dětičkami v přípravce se stal Josef Prousek, Martin Šimička, Tomáš Bílý, Barbora Knappová, Miroslav Šimička, Eliška Bímová, Mikuláš Galajda a Tomáš Neumaier.

Mladší a starší žáci se ani letošního roku nenechali zahanbit předškoláčky, pilně trénovali a soutěžili s dobrými výsledky. Zúčastnili se také 1. ročníku soutěže "Nočního útoku" v Novém Městě pod Smrkem.

Sbor se rozloučil s požárním vozidlem CAS 25 - Škoda 706 RTHP, které bylo prodáno do soukromého muzea hasičských vozidel v Plzni.     

Rok 2016 

Členové sboru se věnovali nejen údržbě techniky a soutěžím, ale také provedli zateplení štítu a stropu v garážích. Započali rekonstrukci garáží.

Přípravka, mladší a starší žáci se plně věnovali tréninkům a soutěžím. Za svoje velmi dobré úspěchy byli odměněni prodlouženým víkendem v Arnolticích.

Ženy se věnovaly nejen tréninkům a samotným soutěžím, ale také pomáhaly stejně jako muži, v pořádání a spolupořádání různých akcí pro občany a děti, pomáhaly při přípravě vlastních soutěží, jimiž jsou každoroční soutěže. Pro děti je to "Pohár velitele sboru" a "Pohár starosty obce", pro dospělé "Pohár starosty obce" a okrsková soutěž.

Roku 2017 se členové sboru pustili do rekonstrukce podlahy ve výjezdové místnosti. Po jejím dokončení se vrhli do rekonstrukce elektroinstalace a vytápění v garážích, s čímž souvisela i nutnost stržení starého a nevyhovujícího stropu a jeho nahrazení novým z OSB desek.

Byla provedena generální oprava hasičských stříkaček, plovoucích a kalových čerpadel.

V říjnu náš sbor převzal k užívání nový tak dlouho potřebný dopravní automobil FORD Transit kombi L3H2, který byl financován částkou 450 000 Kč z dotačního titulu MV GŘ HZS České republiky, částkou 300 000 Kč z dotačního titulu Libereckého kraje a částkou 249 990 Kč, kterou uhradila obec Dolní Řasnice, a dodán byl firmou AUTO Trutnov.

Ženy i muži se opět účastnili mnoha soutěží v hasebním okrsku i mimo něj. Zajímavá však byla okrsková soutěž, která se tradičně konala na místním fotbalovém hřišti. Při této soutěži družstva bojují ve štafetě 4 x 100 a v požárním útoku, který byl ovšem netradiční. Byl proveden "starým způsobem", což bylo velice zábavné a zajímavé.  

 Nejmladší členové sboru se i tento rok činili a opět se umisťovali na předních příčkách v soutěžích.

Sbor v tomto roce čítal neuvěřitelných 103 členů, z nichž bylo 51 mužů, 22 žen a 30 dětí.

Rok 2018

Sbor získal čtyři kompletní dýchací přístroje Drager, čtyři náhradní lahve a dvě vyváděcí masky. Dýchací přístroje byly pořízeny z dotace Libereckého kraje.

Do soutěží se aktivně zapojilo nové družstvo přípravky, družstvo mladších a starších žáků o celkovém počtu 26 dětí, kteří své sportovní počínání netradičně zahájili již v měsíci lednu střeleckou soutěží ve Frýdlantě, kde si družstvo starších žáků vystřílelo zlatou medaili. Nejmladší členové se, jako každý rok, zúčastnili celostátní soutěže "Požární ochrana očima dětí", kde obrázek od Anny Luftové postoupil do okresního kola a získal 2. místo. I přes velmi nabitý celoroční program soutěží si však našli čas i na odpočinek, zábavu a relax v bazénu v Novém Městě pod Smrkem nebo na prodlouženém víkendu v Arnolticích.    

Našemu sboru se podařilo díky obětavosti členů, kterými byli J. Fibrych, J. Prousek, R. Rajchert, K. Zima, V. Svoboda, M. Prousek, B. Blaha, J. Komárek, M. Kneř a v současnosti P. Luftová, jako jednomu z mála podařilo navázat v poválečných letech na tradici našich předků vytvářet dětské kolektivy a vychovávat tak budoucí generaci hasičů. Je pravdou, že ne všechny děti zůstanou, ale spousta se jich vrací v dospělosti zpět a pokračují tak nadále v této tradici.

Po uvedení nejdůležitějších událostí za jednotlivá období a roky je také nutné se zmínit i o běžné každoroční činnosti sboru. Tuto činnost můžeme rozdělit na kulturní a brigádnickou, požární sport, odbornou přípravu jednotky sboru a represi. Každoročně sbor pořádá nebo spolupořádá kulturní a společenské akce pro veřejnost. Jsou to čarodějnice, dětský den, mikulášská besídka, rozsvícení vánočního stromu, venkovní občerstvení o pouti a soutěže v požárním sportu "O pohár velitele sboru", O pohár starosty obce" a okrskovou soutěž.

V rámci brigád odpracují aktivní členové cca 300 - 400 hodin za rok ve prospěch údržby, úklidu a opravy hasičské techniky, vybavení sboru, hasičských prostor, zdrojů vody, včetně drobných oprav a údržby ve prospěch obce. Mezi sportovní aktivity patří účast na soutěžích v požárním sportu na Frýdlantsku a Liberecku. Odborná příprava jednotky sboru zahrnuje účast na odborné přípravě dle ročního plánu Ministerstva vnitra - GŘ Hasičského záchranného sboru ČR a pořádání vlastní odborné přípravy v rámci sboru.   

Rok 2019